Ve všem, co děláme, se chceme rozhodovat správně
Každá budova i jejich budoucí uživatelé mají svoji specifickou duši, kterou umějí a chtějí respektovat. To je vize mladého architektonického studia KOGAA, které se svou prací snaží ukázat, že dobrá architektura je víc než jen budova sama. Je to i prostor kolem ní a lidé, kteří se v něm pohybují.
Víte, co se stane, když v kouzelném klobouku smícháte talent, mladou ctižádost a zkušenosti ze zahraničí? Čáry máry pod kočáry – vznikne KOGAA! Alexandra Georgescu zcestovala skoro celý svět. Narodila se v Rumunsku, studovala v Itálii, Dánsku, Anglii nebo Holandsku. Tam potkala svého partnera Tomáše Kozelského. Společně odletěli na zkušenou do Pekingu a ze zahraničí se po dvou letech vrátili zpátky s plným rancem cenných zkušeností, které se rozhodli zúročit v Brně. Do trojice se k nim přidal Tomášův spolužák ze studií Viktor Odstrčilík, a tak v roce 2015 vznikla KOGAA – studio, které projekty designuje s důrazem na pozitivní dopad na uživatele, komunity i místní okolí.
Za hranice architektury: slow development
Architekti z KOGAA začínali trochu jinak, než je v našich končinách zvykem. Zahraniční zkušenosti totiž zformovaly jejich představy o přístupu architektuře do mnohem větší komplexicity. Aby svoji práci dělali opravdu dobře, rozhodli se překračovat hranice své profese. „Dělat krásné věci nestačí, je to nutné minimum. Věřím, že role nás architektů se mění, musíme být víc zapojeni do celého procesu. Měli bychom plánovat strategii budovy, řešit, jak bude využívaná a v neposlední řadě také její udržitelnost. A to nejen v otázce životního prostředí, ale i udržitelnost finanční,“ vysvětluje Alexandra Georgescu.
Tak se z architektů zároveň stali uvažováním i developeři, kteří přebrali zodpovědnost za úspěšné fungování budovy. Je to filozofie, kterou KOGAA do světa předeslala skrze svůj pilotní projekt The Distillery. Nepoužívaný bývalý brněnský lihovar v centru města si architekti vzali pod svá křídla, přetavili ho v multifunkční, životem tepající centrum, které ve svém nitru nabízí nápaditý sdílený prostor, místo pro vzdělávání nebo kulturní akce. Pozornost přitom soustředí dovnitř budovy, ale také směrem ven – tedy na to, jak bude fungovat nejen samotná stavba, ale i k ní přidružená komunita se svým okolím.
Stejně tak v KOGAA zrekonstruovali budovu bývalého Lycea, kterou si pronajímají od majitele a sdílí s dalšími malými kreativními firmami. Na rozdíl od klasických architektů pracují kreativně a účelně s historickými budovami, které by jinak většinou musely „na porážku“. Vdechnou jim nový život (a často i novou funkci). Své počínání nazývají slow development.
Chaos ven, štěstí sem!
Už v sociálním reaktoru The Distillery se mladí architekti potkávali s lidmi z JICu. Vzájemný respekt je nakonec svedl k ročnímu mentorství s Katarínou Morvai, díky kterému se ze skvělých kreativců stali i velmi schopní plánovači. „Plánování rozpočtů je například pro IT společnosti úplně běžná věc, ale nemyslím si, že moc kreativních studií má takový způsob uvažování,“ zamýšlí se Alexandra. Katarína architektům pomohla i s rozdělením rolí. Každý z nich teď dělá přesně tu práci, která ho baví.
„Každý jsme jiný a lepší na něco jiného. Já jsem sociální a otevřená, takže mám na starost komunikaci – s médii, partnery, klienty. Tomáš je vizionář, je autorem nejrůznějších nápadů studia. A Viktor je zase praktický, umí věci rozběhnout a dotáhnout je do konce. JIC nám pomohl definovat naše role, abychom nebyli ve stresu a byli opravdu šťastní. Nepracujeme teď jenom efektivněji, ale daleko pozitivněji. A to má další výsledky: větší cashflow a s tím související růst. Čím více jste efektivnější, tím rychleji můžete růst,“ vysvětluje Alexandra.
KUMST je komunita
Podobné dovednosti podle Alexandry kreativcům chybí a dodat jim je může právě KUMST. „Ve škole se učíme, jak tvořit, jak být kreativní, jak vyjádřit svoje myšlenky. Ale už se neučíme, jak je šířit na veřejnost, jak získat nový projekt, jak ho financovat, jak spolupracovat s městy a institucemi, jak vytvářet smlouvy pro klienty, jak řešit autorství. Lidé z kreativních průmyslů potřebují umět naplánovat rozpočet, potřebují vědět, kolik zaplatí na daních, nebo co dělat, když jim klient ukradne jejich nápad.“
Mimochodem – Alexandra je právě tím člověkem, který stojí za úspěšným festivalem Brno Design Days. Vymyslela ho mimo jiné proto, aby propojila zdejší kreativce v potřebnou komunitu. Její snahu po čtyřech letech (doslova) zastřeší KUMST. Osud to tak chtěl, aby si rekonstrukci budovy bývalé FAVU na Údolní střihli (víc než symbolicky) právě architekti z KOGAA.
Je to takový životní projekt
Plány nadějného studia do budoucna jsou stejně smělé jako samotní architekti. V KOGAA by rádi měli vlastní (tedy nejen pronajatou) nemovitost. Momentálně proto jednají s brněnskou radnicí o koupi Bílého domu, na který by chtěli navléct právě slow development – tedy svým osvědčeně citlivým způsobem budovu zrekonstruovat a do budoucna ji tak zachránit před možným zbouráním. A třeba právě v Bílém domě by architekti mohli mít pevnou základnu. Už teď ale otevírají kancelář v Praze a jejich vize míří i do dalších regionů i za hranice. „Život před nás neustále staví nové výzvy. A i když to leckdy není jednoduché, právě výzvy nás posouvají neustále dopředu. Nikdy to nekončí a je to vlastně takový životní projekt,“ uzavírá s úsměvem Alexandra.
Co o spolupráci říká konzultantka Katarína Morvai?
„KOGAA je v současnosti moderní a vysoce profesionální architektonická společnost, pro kterou je příznačný unikátní přístup k projektům, vysoké osobní nasazení a smysl pro vnímání architektury v širších a hlubších souvislostech. Společně jsme vyjasnili role jednotlivých členů v rámci vedení firmy, organizaci práce a lidí, rozpočtu a cashflow. Díky až neobvyklé míře sebereflexe a chuti zlepšovat se jsme se mohli věnovat i hlubším otázkám, jakými jsou brand identity a USP, leadership a rozvoj lidského potenciálu.“